Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 14 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Řízení nanášecích stolků pro hmotnostní spektrometry
Kabourek, Adam ; Ertl, Lukáš (oponent) ; Houška, Pavel (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací řídícího softwaru pro nanášecí zařízení hmotnostních spektrometrů. V práci se nejdříve seznámíme s použitým hardwarem a poté se samotným provedením řídící aplikace. Vytvořený software je používán v běžném provozu na existujících zařízeních.
Trh a obchodování s elektřinou z obnovitelných zdrojů v EU
Pěcha, Jiří ; Čambala, Petr (oponent) ; Macháček, Jan (vedoucí práce)
V práci jsou postupně popsané jednotlivé typy energetických burz v celé Evropě. Hlouběji se práce zaměřuje na principy fungující na burzách v České republice. Studuje vývoj ceny na spotových trzích a obchodech futures. Stěžejní částí práce je zaměření se na obnovitelné zdroje energie a jejich vazba na energetické trhy. Zjednodušeným popisem jsou zdůvodněny provozní a hospodárné charakteristiky. Dále se zabýváme rozborem podpory pro rozvoj jednotlivých tipů OZE. Poslední kapitoly se zabývají dopadem OZE na síť z pohledu těžce predikovatelného zdroje s lokální charakteristikou výroby. Je zde pohled na problémy vzniklé s nepravidelností výroby, které jsou spojeny s nadbytkem elektrické energie nebo naopak k nedostatku energie při špatné předpovědi počasí. Tyto problémy stěžují mezistátní obchody a snižováním kapacity přeshraničních profilu.
Využití umělých neuronových sítí v klasifikaci land cover
Oubrechtová, Veronika ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Využití umělých neuronových sítí v klasifikaci land cover Abstrakt Předmětem této práce je klasifikace družicových snímků vysokého prostorového rozlišení, které jsou využity k detekci land cover. První část práce podává informace o využívaných metodách během procesu klasifikace s důrazem na umělé neuronové sítě. Ty jsou v praktické části práce zpracovány pro klasifikaci družicového snímku SPOT 5. Čtenář tak získá přehled o možnostech využití umělých neuronových sítí při klasifikaci land cover. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, klasifikace obrazu, umělé neuronové sítě, SPOT
Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty
Hájek, Petr ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty Cíle: Předložená diplomová práce si klade několik cílů. První z cílů je seznámení se se základy obecné meteorologie. Dále pak zmapování windsurfařských a kitařských spotů v rámci specifických lokalit. Lokality zkoumané a zmapované jsou Nechranice, Rozkoš, Lipno a Nové Mlýny. Poslední částí je vyvrácení nebo potvrzení hypotézy o změně povětrnostních podmínek za období 1980-2014 na zmíněných lokalitách pro jachting a windsurfing. Metody: V práci jsem použil dvě základní výzkumné metody. Metodu obsahové analýzy a rozhovor. Obsahovou analýzou jsem získával informace pro teoretickou část práce za použití odborné jachtařské a meteorologické publikace. Dále pak metodu nestandardizovaného rozhovoru, kterého jsem využil při návštěvě Matematicko - fyzikální fakulty na UK, oddělení meteorologie a klimatologie. Zde jsem svou práci diskutoval s RNDr. Josefem Brechlerem, CSc. Dále pak s předními představiteli windsurfingu v Černé v Pošumaví, a Nechranické přehrady. Výsledek: První část bylo seznámení se se základy obecné meteorologie. Tato část byla úspěšně vypracována v teoretické části. Dále pak zmapování windsurfařských a kitařských spotů v rámci specifických lokalit. Zde jsem popsal jednotlivé spoty, jejich...
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty
Hájek, Petr ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty Cíle: Předložená diplomová práce si klade několik cílů. První z cílů je seznámení se se základy obecné meteorologie. Dále pak zmapování windsurfařských a kitařských spotů v rámci specifických lokalit. Lokality zkoumané a zmapované jsou Nechranice, Rozkoš, Lipno a Nové Mlýny. Poslední částí je vyvrácení nebo potvrzení hypotézy o změně povětrnostních podmínek za období 1980-2014 na zmíněných lokalitách pro jachting a windsurfing. Metody: V práci jsem použil dvě základní výzkumné metody. Metodu obsahové analýzy a rozhovor. Obsahovou analýzou jsem získával informace pro teoretickou část práce za použití odborné jachtařské a meteorologické publikace. Dále pak metodu nestandardizovaného rozhovoru, kterého jsem využil při návštěvě Matematicko - fyzikální fakulty na UK, oddělení meteorologie a klimatologie. Zde jsem svou práci diskutoval s RNDr. Josefem Brechlerem, CSc. Dále pak s předními představiteli windsurfingu v Černé v Pošumaví, a Nechranické přehrady. Výsledek: První část bylo seznámení se se základy obecné meteorologie. Tato část byla úspěšně vypracována v teoretické části. Dále pak zmapování windsurfařských a kitařských spotů v rámci specifických lokalit. Zde jsem popsal jednotlivé spoty, jejich...
Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty
Hájek, Petr ; Jindra, Matouš (vedoucí práce) ; Dvorský, Jaroslav (oponent)
Název: Využití meteorologie a historické srovnání povětrnostních podmínek pro jachting a vodní sporty Cíle: Zmapování windsurfařských spotů v rámci specifických lokalit. Vyvrácení nebo potvrzení vědecké otázky o změně povětrnostních podmínek za období 1980-2014 na zmíněných lokalitách pro jachting a windsurfing. Metody: Diplomová práce je deskriptivně analytickou studií. Užitými metodami jsou průzkum a výběr zdrojů, analýza získaných informací a závěrečná syntéza všech získaných poznatků. Výsledek: Deskripce 4 vodních nádrží využívaných pro sportovní účely a analytická práce s povětrnostními hodnotami v uvedených lokalitách. Klíčová slova: meteorologie, vítr, spoty, vodní sporty, jachting.
Hodnocení změn krajiny v Krkonošském národním parku s využitím dálkového průzkumu Země a krajinných metrik
Karvánek, Matouš ; Kupková, Lucie (vedoucí práce) ; Štych, Přemysl (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo s využitím řízené klasifikace a ukazatelů krajinných metrik analyzovat vývoj krajinného pokryvu a stavu krajiny v Krkonošském národním parku mezi lety 1999 a 2007. Po klasifikaci metodou Maximum likelihood na základě legendy, která měla 8 kategorií (5 typů vegetace, orná půda, vodní plochy, ostatní plochy), následovala analýza překryvu, vyhodnocení změn land cover a tvorba map stavu a změn krajinného pokryvu. Změna stavu krajiny a jejích složek byla hodnocena s využitím krajinných metrik v software Fragstats. Celková přesnost klasifikace pro snímky z roku 1999 byla 81,50% a pro snímky z roku 2007 83,25%. Na základě zjištěných informací je možné říct, že v daném časovém období přibylo lesních porostů a v jejich druhové skladbě přibývá listnatých porostů. Při hodnocení krajinných metrik byla zaznamenána změna k méně různorodé krajině. Jak v roce 1999, tak v roce 2007 byl krajinnou matricí les. Klíčová slova: řízená klasifikace, krajinný pokryv, krajinné metriky, SPOT, FRAGSTATS, Krkonošský národní park
HODNOCENÍ POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM DRUŽICOVÝCH A LIDAROVÝCH DAT
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Bartaloš, Tomáš (oponent)
Hodnocení poškození lesních porostů s využitím družicových a lidarových dat Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření metodického postupu vhodného pro hodnocení poškození lesních porostů ve vybrané oblasti Národního parku Šumava při kombinaci multispektrálních a lidarových dat. Lesy v této oblasti jsou silně poškozené především díky přemnožení lýkožrouta smrkového a nacházejí se zde jak zdravé, tak poškozené lesní porosty. Na základě tohoto metodického postupu bude rozlišen o něco vyšší počet klasifikačních tříd (5 tříd), než který je uváděn ve většině odborné literatury. V práci byl použit zaostřený multispektrální snímek SPOT, multispektrální snímek Landsat a data z leteckého laserového skenování s malou hustotou bodů. Dílčím úkolem bylo z dat LLS získat informaci o výšce lesního porostu v podobě rastru. Lesní porosty byly klasifikovány metodou objektově orientované klasifikace, která zahrnovala nejprve segmentaci a poté tvorbu klasifikační báze. Do klasifikace vstupovala kromě spektrální informace také informace o průměrné výšce vegetace získaná z dat LLS. Lesy byly klasifikovány celkem do 5 tříd a přesnost obou klasifikací byla hodnocena pomocí chybové matice a kappa koeficientu. Klasifikace snímku SPOT dosáhla hodnoty kappa koeficientu 68,5 % a u klasifikace snímku Landsat se hodnota...
Využití umělých neuronových sítí v klasifikaci land cover
Oubrechtová, Veronika ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Kupková, Lucie (oponent)
Využití umělých neuronových sítí v klasifikaci land cover Abstrakt Předmětem této práce je klasifikace družicových snímků vysokého prostorového rozlišení, které jsou využity k detekci land cover. První část práce podává informace o využívaných metodách během procesu klasifikace s důrazem na umělé neuronové sítě. Ty jsou v praktické části práce zpracovány pro klasifikaci družicového snímku SPOT 5. Čtenář tak získá přehled o možnostech využití umělých neuronových sítí při klasifikaci land cover. Klíčová slova: dálkový průzkum Země, klasifikace obrazu, umělé neuronové sítě, SPOT

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 14 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.